Třídy:Septima 2

Z Moje Biologie

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Aktuálně

Tematické plány

Učební plán septima dvouletá

1. Nervová soustava

2. Hormony

3. Drogy

4. Smyslová soustava

5. Pohlavní soustava

6. Vyšší rostliny

a. Mechorosty

b. Kapraďorosty

c. Nahosemenné rostlin

d. Jednoděložné rostliny

e. Dvouděložné rostliny

f. Srovnání 1d a 2d rostlin

g. Srovnání nahosemenných a krytosemenných rostlin

7. Témata na další rok

a. Sexuální témata

b. Obratlovci (kruhoústí + paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci)

Doporučená literatura

Učebnice

  • Smrž: Biologie živočichů
  • Papáček, Matěnová: Zoologie
  • Novotný, Hruška: Biologie člověka

Další literatura

  • Lidské tělo - nakladatelství Gemini
  • Lidské tělo - nakladatelství Fortuna
  • Dylevský - Biologie člověka skriptum pro VŠ
  • Atlasy anatomie, lékařské slovníky a knihy

Materiály

Nervová soustava

Základní jednotka – neuron + gliové buňky šíření nervového vzruchu

Biomembrána neuronu (uvnitř záporný potenciál)  Klidový potenciál (-70mV; hodně Cl-, málo K+ a Na+); Polarizace Podráždění  změna nábojů (vlivem Na a K pumpy)  Akční potenciál (+30 mV) Doba trvání AP je 1-2 ms Šířeno jako elektrická vlna Depolarizace 

Kladné náboje (K+) ven z buňky  Repolarizace, návrat k KP
Útlum (inhibice)  v buňce se zvyšuje záporný náboj

Hyperpolarizace (až –90mV)


Neurotransmitery

Přenašeče nervového vzruchu mezi neurony

Acetylcholinové – bílkovina

Monoaminy (dopamin, adrenalin, noradrenalin, serotonin)

CNS - šedá hmota (těla) - bílá hmota (axony)

Obvodobé, periferní nervstvo je děleno na:

1.Dostředivé (senzorické)

2.Odstředivé

a.Motorické

b.Autonomní (vegetativní)

CNS a její jednotlivé oddíly

Mozek (encephalon)

30 mld. neuronů

1300 gramů

v dutině lební

chráněn plenami

vznikl z ektodermu

v hlavní části mozek dělen na tři části

1.přední (čichový) – prosencephalon  koncový mozek a mezimozek

2.střední (zrakový) – mesencephalon  střední mozek

3.zadní (sluchový – rhombencephalon  moze4ek, prodloužená mícha, Varolův most

Mozkový kmen – nejstarší část mozku, zde centrum motoriky

Prodloužená mícha

Varolův most

Střední mozek

Pleny chránící mozek

a)Dura mater encephali – nejsvrchnější vrstva

Lpí na kostech

Mezi ní a kostí tuk a vazivo

b)Arachnoidea encephali

c)Pia mater encephali – nejblíže mozku


Prodloužená mícha (medulla oblonqata)

20-25mm

překryta mozečkem

zanořuje se do Varolova mostu

uvnitř IV. mozková komora

vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů

centrum retikulární formace – cardiovaskulární systém, dýchání, tlukot srdce, TK)

z ní pokyny ke kašli, polykání, zvracení, kýchání


Varolům most (pons Varoli)

spojuje koncový mozek s mozečkem (střední mozečkové ramínko

pokračování prodloužené míchy

obsahuje vzestupná a sestupná mozková vlákna

kontroluje žlázy produkující sliny a slzy

zde také retikulární formace a mozkový kmen + IV. mozková komora

vystupuje z něj trojhlavý nerv


Mozeček (cerebellum)

140 g

překrývá IV. Mozkovou komoru

spojen s Varolovým mostem, prodlouženou míchou a středním mozkem

tvořen ze dvou hemisfér, spojeny červem mozečkovým

na povrchu šedá hmota, která obsahuje Purkyňovy buňky, skoro největší a nejsložitější buňky v těle  chůze po dvou

Uvnitř mozečku bílá hmota a v ní mozečková jádra (shluky gangliových buněk + kůra  stromečková struktura, strom života

Reflexní ústředí pohybu, regulace svalového tonu, koordinace pohybů (jemné, rychlé přesné)

Udržení tělesné rovnováhy

Paleocerebellum

Nejstarší část

Vestibulární mozeček + spinální mozeček

Neocerebellum

Část, kterou mají pouze lidé

Stále se vyvíjí a zlepšuje


Střední mozek (mesencephalon)

Nejmenší oddíl mozku

Skrytý mezi V. mostem a mezimozkem

3 části

a)dolní bazální

bílá hmota + stonky mozkové

b)Čepec (Tegmentum)

Prolínání bílé a šedé hmoty

Mezi nimi Sylviův kanálek

c)Čtverohrbolí

Šedá hmota

Opticko motorické centrum

Orientační a pátrací pohyby

Sluchové reflexní reakce


Mezimozek (diencephalon)

Mezi hemisférami koncového mozku

Zde III. Mozková komora

Koordinační centrum vegetativní a fce hormonální soustavy (hlavní podkorové centrum)

Spodina komory – Hypotalamus

Stopkou spojen s hypofýzou (podvěskem mozkovým)

Boční strany – Talamy  vejčité útvary, většinou šedá hmota, mezi nimi III. Mozková komora

Šišinka – Epitalamus  brzdí předčasný pohlavní vývoj

Zde jsou reflexní centra:

tělesná teplota

hospodaření s vodou

regulace spánku a bdění

sex, útok, emoce

Hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou

Fce.: centrum instiktivního chování, sídlo emocí (radost, hněv, strach)

Ukládání paměťových stop

Na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování


Koncový mozek (telencephalon)

mohutný, překrývá všechny části mozku, I a II mozková komora (zde cévní pleteň – plexus choroideus – produkuje mozkomíšní mok)

(16 cm; 12 cm výška a 14 cm šířka)

2 hemisféry – spojeny kalosním tělískem – corpus calosum, trámec mozkový, bílá hmota

na povrchu plášť (palium) – z šedé hmoty

šedá hmota i v okrscích uvnitř → bazální ganglia – začátek extrapyramidálních drah – bere se lumbálně

Povrch – mozková kůra – starší část – paleokortex; mladší (povrchovější) – neokortex

Koncový mozek je rozdělen hlubokými brázdami (rýhami) na laloky – čelní, temenní, týlní spánkový

2 hlavní brázdy – 1 centrální brázda, 2 postranní brázda na spodku čelního laloku je kyjovitý zbytek čich. Mozku

Neokortex

6 vrstev buněk (mozková kůra); 1,5 – 4(5) mm

Nejmenší vrstva – nejvíce na povrchu

Směr k povrchu, nárůst velikosti (1 – nejmenší)

1 – molekulární

2 – zevní granulární

3 – zevní pyramidová

4 – vnitřní granulární

5 – pyramidová

6 – multiformní


Nejvyšší nervové ústředí. Spojena dostředivými i odstředivými drahami se všemi nižšími ústředími.

Vznikají zde podmíněné reflexy.

Dříve při epilepsii → dáno výboji z 1. do 2. hemisféry → přerušení kalosního tělíska


Mícha (medla spinalis)

Část nervové trubice páteřního kanálu (40 – 45 cm, průměr 8 – 10 mm)

Od týlního otvoru do 1.(2.) bederního obratle

Horní konec přechází v prodlouženou míchu

Dolní konec se rozpadá na koňský ohon – cauda equina – silná erotogenní zóna

Z míchy vystupuje meziobratlovými otvory 31 párů míšních nervů

8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční

Přerušení sestupných drah – vážné porušení hybnosti Částečné ochrnutí – paréze, úplně ochrnutí – plegie, obě dolní končetiny – paraplegie

Obaly – meningy

Dura mater spinalis (mezi ní a arachnoidea spinalis subdurální prostor (tekutina podobná lymfě)

Arachnoidea spinalis (mezi ní a pia mater spinalis subarachnoidální prostor

Funkce míchy

převodní – oboustranné spojení těla s mozkem

centrum míšních reflexů – napínací reflexy, obranné reflexy

Příklad

Krční – rozšíření zornic

Křížové – močový měchýř – vyprázdnění

Křížové – ztopoření penisu, uvolnění spermatu

Šedá hmota v míše (v procentech)

Krční (30%), bederní (50%), hrudní (20%), křížová (70%)

Podélnou rýhou rozdělena na levou a pravou stranu

šedá hmota – těla neuronů

bílá hmota – myelizované axony

Mícha má dvě zduření – intumescence – krční a bederní – nervy pro končetiny

Reflex

odpověď organismu na podnět z vnějšího i vnitřního prostředí takzvaným reflexním obloukem

Reflexy

podmíněné

uchopovací, sací, vyprazdňovací, patellární, ejakulace

není potřeba učení

na týž podnět stejná odpověď

celý život → někdy utlumení

centrum – mícha

podmíněné - umožňují adaptaci na měnící se podmínky

dočasná nervová spojení

centra v kůře

na týž podnět různé reakce

vznik na základě spojení podmíněného podnětu s nepodmíněným


Nižší nervová činnost

pomocí nepodmíněných reflexů

instinkty – existenční, rozmnožovací, orientační, teritoriální, sociální

Vyšší nervová činnost

zajištěna podmíněnými reflexy

paměť – senzorická x symbolická, krátkodobá x dlouhodobá

mechanická, logická, bezděčná, názorná, logická


Signální soustava

I.signální soustava

u vyšších živočichů

podmíněné reflexy se tvoří jen pomocí smyslových signálů – signál k jejich vzniku

u člověka forma učení po narození

základ konkrétního myšlení

II.signální soustava

jen člověk

podmíněné reflexy vznikají pomocí abstraktních podnětů (slovo – psané, tištěné, mluvené)

centrum – kůra dominantní hemosféry


Obvodová nervová soustava

Mozkové (hlavové) nervy – 12 párů – do objživelníků 10

Míšní nervy – 31 párů

I.Dostředivé – senzorické

II.odstředivé – motorické; vegetativní – starší

Vegetativní (autonomní nervy)

Centrální složka

1 – hypotalamus – nejvyšší centrum vegetativní nervové soustavy

2 – retikulární formace – prodloužená mícha – činnost CS a TS

3 – mícha – vyprazdňování močového měchýře, střev, pohlavní funkce


Vegetativní nervy se větví k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce. V průbehu jsou přerušeny skupinami nervových buněk – vegetativní uzliny – ganglia

2 skupiny

Sympatické nervy – sympaticus

Aktivace při práci

Adrenalin, noradrenalin

Vychází z hrudní a bederní (2-4) míchy s míšními nervy

Vegetativní uzliny – podél páteře spojeny a tvoří – sympatický kmen – truncus sympaticus

z buněk v uzlinách → vlákna k inervaci orgánů

Parasympatické nervy – parasympaticus

Aktivace v klidu

Acetylcholin

Vychází z mozku s hlavovými nervy a z křížové míchy

Vstupuje do malých parasympatických ganglií – blízko inervovaných vnitřních orgánů

Významný – nervus vagus – bloudivý k němu 80% parasympatických vláken

Většina orgánů inervována obojím typem → antagonisté → rovnováha víc sympatikem – cévy kůže a svalů, potní žlázy víc parasympatikem – cévy vnějších pohlavních orgánů – erekce; sekrece žláz – slinné, žaludeční, slinivkové; plnění a

vyprazdňování močového měchýře

Hormonální soustava

  • Poznámky

Hormonální soustava

Fce.: Řídí činnost orgánů (metabolismus, růst, rozmnožování)

Je řízena nervovou soustavou (ale ta má zase mediátory – hormony)

Hormony

Produkty endokrinních žláz

Nejsou zdrojem energie

Roznos po těle – krví

Doba působení je minuty až týdny

Cílová buňka musí mít specifický receptor

Chemicky jsou to : bílkoviny, steroidy (mění chování člověka-pohlavní buňky)a aminokyseliny

V pubertě nejsou hormony kontrolovány nervovou soustavou

Činnost endokrinních žláz je řízena hypotalamu-hypofyzárním systémem

Hypotalamus:

Součást mezimozku

Řídí činnost vnitřních orgánů

Vyměšuje hormony pomocí neurosekrečních buněk

a)liberiny (stimulační) a statiny (inhibiční)

b)ADH (nedostatek způsobuje žíznivku)

c)Oxytocin (stahy hlavních svalů dělohy při porodu) a stahy v mléčné žláze-SÁNÍ


Hypofýza:

Tři laloky

a)Zadní lalok (neurohypofýza) – hromadí se zde hormony hypotalamu a spojen s ním nervy

b)Střední lalok – vyvinut již u ryb, u člověka redukovaný, produkuje melanotropin (pigmentace)

c)Přední lalok (adenohypofýza)- vylučuje bílkovin. Hormony, spojen s hypotalamem cévami, žláza s vnitřní sekrecí, vzniká jako vychlípenina jícnu a hltanu

Hormony předního laloku:

STH (somatotropní) – ovlivňuje metabolismus živin (růstový hormon)

+ gigantismus (240cm)

-nanismus (90-110cm)

Prolaktin (Luteotropní) - růst mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, mateřské chování

+ neplodnost

-neplodnost


Beta-endorfin - centra emocí (kladné pocity), sex, tlumí bolest, ovlivňuje centrum sytosti, tvorbu podporuje sladké (slané) jídlo

Glandotropní – ovlivňují činnost jiných endokrinních žláz

1.Adrenokortikotropní (ACDH) = kortikotropin, činnost kůry nadledvin

2.Tyreotropní (TSH) = Tyrotropin, činnost štítné žlázy

3.Gonadotropní

- Folikulostimulační (FSH) u mužů = spermatogeneze, u žen růst folikulů, produkce estrogenu

- Luteinizační (LH) u mužů produkce testosteronu, u žen růst žlutého tělíska, produkce progesteronu, ovlivňuje ovulaci

Endokrinní žlázy


Šišinka – epifýza (epiphysis cerebri) u stropu komory mezimozku, melatonin – brzdí pohlavní činnost, produkce závislá na délce osvětlení (s prodloužením dne tvorba klesá)

Štítná žláza – (glandula tyreoidea) největší endokrinní žláza, párová – laloky po straně štítné chrupavky, nutný přísun jodu


Hormony:

1.A+B – deriváty tyrozinu T4 =tyroxin, T3 = trijodtrijonin

2.C – ovlivňují vývoj, metabolismus živin, řídí proteosyntézu, ovlivňuje růst (produkce bílkovin), termoregulace, kalcitonin – sníží hladinu vápníku a fosforečnanu v krvi (antagonista Parathormonu)

-dětství – kretenismus, útlum. těl. fci (struma – nadbytek vody) 

             +podrážděný, zvýšený TK, hubnutí, zvýšená t., Basedowova choroba – vypouklé oči

Příštítná žláza – (glandulae parathyreoideae) 4 čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy, parathormon (bílkovina), udržuje hladinu vápníku a fosforečnanu v krvi

-odvápnění kostí +křeče dýchacích svalů

Langerhansovy ostrůvky – shluky buněk ve slinivce břišní, hormony bílkovin. Povahy

1.A – inzulin, snižuje hladinu glukózy v krvi, - cukrovka, + hypoglykémie –bezvědomí

2.B – glukagon – antagonista

Nadledvinky - (glanduale suprenales) párové orgány na horním pólu ledviny

KŮRA (steroidní h.)

a)Glukokortikoidy (př. Kortizol) přeměna aminokyselin na cukr, Zvyšuje pohotovost při zátěži Protizánětlivý a protialergenní účinek b)Mineralokortikoidy (aldosteron) zpětné vstřebávání sodíku a vylučování draslíku v ledvin. Kanálu, - vyčerpanost, hubnutí, + otoky (hromadění vody) c)Andreogeny – genetické vady (Addisonova choroba) změna druhotných pohl. Znaků

DŘEŇ (neurosekreční buňky)

a)Adrenalin - zvyšuje glykémii, rozšiřuje cévy, zvyšuje činnost srdce a plic b)Noradrenalin – zužuje cévy, zvyšuje TK

Pohlavní žlázy

steroidní hormony : 1) androgeny =mužské 2) estrogeny a gestrageny = ženské

a.Varlata (testes) v semenných váčcích – Sertoliho buňky = vznik spermií a estrogeny, okolo váčků Leyfigovy buňky = testosteron (rozvoj pohl. orgánů, sekundárních znaků, tvorba bílkovin -- svalové hmoty

b.Vaječníky (ovaria) Graafův folikul – estrogeny (menstruace, sekund. pohl. znaky), estradiol Žluté tělísko (přeměnou gr.folikula) – gestrageny (při oplodnění- děložní sliznice a mléčné žlázy), progesteron

Placenta - produkuje estradiol a progesteron, CHORIOGONADOTROPIN (udržuje v činnosti žluté tělísko)

Brzlík (thymus) zahrudní kostí, vrchol 11let, 2 laloky, buněčná imunita (lymfocyty)


Tkáňové hormony: tvořeny v různých orgánech, nejsou to celé žlázy

Mozek liberiny, statiny v hypotalamu Adenohypofýza endorfiny emoce Játra somatomedin růst kostí Žaludek gastrin sekrece žalud. Šťáv po podráždění soustem Tenké střevo sekretin, pankreozymin v horní části ten.stř.-do slinivky- 

                                                                                                                produkce šťáv  x  antagonista

ledviny renin podpora tvorby aldosteronu


Drogy

Smyslová soustava

Pohlavní soustava

Odkazy

Zde budou (doufejme) přibývat odkazy na zajímavé stránky. Obecné odkazy dávejte prosím také přímo do stránky Odkazy.

Akce

Zde budou (doufejme) přibývat informace k zajímavým akcím vztahujícím se k biologii. Pokud se tyto informace můžou hodit ostatním, prosím dejte je také do stránky Akce.

Historičtí správci

  • Jakub Hankiewicz
Citováno z „http://www.mojebiologie.cz/mediawiki/index.php/T%C5%99%C3%ADdy:Septima_2“