Třídy:Kvarta

Z Moje Biologie

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Taxonomie

Taxonomie živočichů

Obratlovci - Obratlovci

PLAZI

Taxonomie:
• Krokodýlové (crocodilia)
• Šupinatí (squamata)
o Jěštěři (sauria)
o Hadi (serpentes
• Želvy (chelonia)
• Hatérie (rhynchocephalia)


CS srdce:
o srdce má 2 síně a 1 komoru
o malý + velký krevní oběh
o uzavřený krevní oběh (vlásečnice)
o studenokrevní, málo okysličené krve
o méně jí
o menší, pomalý metabolismus



amniota: amnion-vnitřní blána, vyživuje plod, vyvíjí se vně zárodek
chlorion-vnější obal
alantois-prostřední vrstva
seróza-vnější ochraná vrstva

poilikilotermie = studenokrevnost (jejich teplota je závislá na okolní teplotě, neudrží vlastní teplotu, pod 8°C hibernace, pod 0°C-smrt, tělesnou teplotu si řídí spalováním jídlem)

kostra:
• někdy srostlé žebra a jdou dál do těla
• atlas, axis
• lebka, dolní čelist mohou pustit a zvětšit dolní čelist dokonce i do boku

svalová soustava-novinka
- břišní, svaly upnuté na žebra, mezižeberní
VS-kašovitá moč, šetření vody, vznikají dusíkaté látky a kyselina močová
TS-velký žaludek, koncentrovaná kyselina chlorovodíková



SMY- hadi- zrak
Čich- pomocí jazyku a jacobsonového orgánu
Sluch- střední ucho, které chytá zvuk podle vibrace země
Chuť- termoreceptory

Ještěři-
Krokodýl
Želvy

cévní soustava: krev ze srdce do plic
2síně
Uzavřená CS
Malý a velký oběh



Želvy

Želva bahení:
 možná na Moravě
 Něco mezi suchozemské a vodní
 I 100let
 Samice větší
 Masožravá

Želva nádherná:
 Vodní
 V domácnosti
 Všežraví

Želva obrovská:
 Suchozemská
 U Seychel
 Za krkem štít
 I 150 let
 Hlavně býložravá

Želva sloní:
 Suchozemská
 Galapágy
 Až 150 let
 Býložravá
 Dlouhý krunýř

Želva žlutohnědá:
 Křovinatá a skalní místa
 Býložravá
 Evropě


Kajmanka

Kajmanka dravá
• Sladkovodní v celé Americe
• Spíš masožravá
• Vyhledávají mrtvoly
• 0.5m krunýř
• Silný stisk
• Agresivní
• Pomalý plavec
Kajmanka supí
• Jihových USA
• Největší sladkovodní želva
• Nezazimovává se
• Jazykem láká ryby
• Malý břišní štít
• Takřka nulový pohyb
• Hodně příbuzný krokodýlům


Matamata

• Loví na dně, čeká a pak vsaje kořist pod tlakem
• Řídí se sluchem
• Rypákovitá hlava
• 40-50cm, obrůstá řasami



Haterie (Rhynchocephalia)

• Nezměnily se z třetihor
• Zuby srostlé s čelistmi
• Třetí oko kryté blankou, budík na aktivaci živočicha
• Okolo Zélandu pouze
• Vyžírají buřňáky
• Hlavně noční
• Nevadí jim chlad
• Dlouhověcí
• Živí se cvrčky a brouky
• Ve dvaceti je schopna se rozmnožovat
• Těhotenství 12-14 měsíců
• Délka 50-60cm
• Třetí oko na hoře nad dvěma
• Volná kůže
• Velká hlava
• Chybí ušní bubínek
• Postrádají ušní bubínek a samci postrádají vnější pohlavní úd
• Samice kladou max. 15 vajíček


Šupinatí

Ještěři

Gekoni

• živí se malými obratlovci a členovci
• srostlá oční víčka
• noční tvorové
• mají přísavky na prstech
• vajíčka se vyvíjí bez rodičů
• vydávají zvuk

Leguáni

• stejně uspořádané zuby
• 10-200cm
• V jižní Americe, Madagaskar
• Z nového světa
• 10 cm – 2 m
• Šupiny, hřeben na hlavě, někdy i osten
• Nelonivý ocas
• I baziliškové (běhají po vodě)
• Klinkají hlavami
• Pohybují se i když mají 1°C
• Ropušník – umí se bránit, z nosu a očí vystřikuje krev na nepřítele, ten se lekne a uteče
• Nemusí moc pít


Chameleoni

• Mění barvu a povrch těla, a když je černý, tak je buď nemocný, nebo naštvaný
• Mají dlouhý jazyk – na lov, hodně rychlé vystřelení, udrží tam až 50g
• Starý svět, asi 20-30cm
• Každé oko se pohybuje jinak
• Ocas omotávají kolem větví, aby se udržel
• Dva prsty na noze
• Někteří jsou vejcorodí


Agamy

• 10-100cm
• Pestře zbarvení
• Rohovité výrustky
• Starý svět
• Nejodolnější zvířatka v pouštích a polopouštích
• Trnorep, Moloch, Dráček, Agama
• Vejce ale i živorodost



Ještěrky v ČR




Ještěrka obecná
• Sameček je zespodu zelený
• Tělo měří 9cm, ocas je větší 1,5krát
• Krátký nos
• 5 prstů, na nich drápky,
• Ocas pomáhá pohybu
• Chráněný druh starého svět
• Krmí se hmyzem
• Kořist rovnou polykají, může hladovět – nevadí jí to
• Největší pohyb, okolo 6 hodiny ráno

Ještěrka zelená(lacerta viridis)
• Jih Moravy a Čech
• Mají rády písek
• Mláďata jsou hnědé
• Samec modré hrdlo
• Max 20. cm


Ještěrka živorodá(lacerta vivipara)
• Malá, až 15cm
• Nejběžnější naše ještěrka
• Starý svět

Ještěrka zední(lacerta muralis)
• Strakatá
• Břišní strana samečka flekatá
• Leze téměř po kolmých stěnách
• Vedou boj o samičky





Varanovití

• Asi 30 druhů
• Největší: varan komodský až 3,5 metrů
• Aktivní ve dne
• Skvělý čich, zrak i sluch
• Útoky na člověka jsou vzácné
• Dobře běhají, plavou a lezou i podstromech
• Zploštělé tělo, špičatá hlava
• Dlouhý, rozeklaný jazyk
• Tropy, hlavně Austrálie
• Krmivo: jeleni, mršiny prasata, buvoli
• Rozmnožování: vejcorodí, boj samců – přetlačování,


Scink šalamounský
• Tropické lesy, severní Afrika
• Polovina délky je ocas
• masožravý
• Aktivní ráno a večer
• Vejcoživorodý
• Zelený
• Velmi ohrožen
• Zkrácené nohy
• Primitivní placenta
• Vnitřní ucho



Scink Dlouhonohý
• Šedooranžovožlutočerný
• Všechny kontinenty
• Sameček je zavalitější a barevnější
• Vejce zvlhčuje močí (občas je žere

Korovec jedovatý
• Jedovatá ještěrka
• Jedové žlázy v dolní čelisti
• Jižní část severní Ameriky
• Někdy při kousnutí nevypustí jed
• Přirozený paralyzér
• Noční zvíře
• Někdy mají letní spánek (estivace)
• Páří se na jaře
• Někdy požírají i svoje vajíčka
• Účinek jedu: rychlý pokles krevního tlaku, nepravidelnost dýchaní, otoky
Slepýš křehký
• Jediný zástupce slepýšů
• Ještěr
• Po celé Evropě
• Soumrakové zvíře
• Zimní spánek (hibernace)
• Délka 30cm
• Pohybuje se jako had, ale ne tak mrštně
• Rozmnožování po zimním spánku
• Vejce se kladou o prázdninách
• Živí se slimáky
• Neškodná ještěrka
• Silně ohrožený
• Zbytky končetin mají na kostře



Hadi (Serpentes)

Hroznýši(škrtiči)(boidae)

• Potřebují teplo a je jim jedno kde
• Starý i nový svět
• Krajty a hroznýši
• Velcí obratlovci
• Vejcoživorodost
• Až 100 vajec
• Žijí až 40 let
• 1-10 metrů
• Krajty: starý svět
• Hroznýši: nový svět
• Potřebují teplou vodu k vylučování
• Kořist uškrtí a rozdrtí a pak sní
• Potravu jí od hlavy
• Rody:
o Hroznýš: hroznýš královský – velká trojúhelníková hlava oddělená od těla
Hroznýšovec duhový – zbytky pletenců
Hroznýšek turecký – nevýrazná oddělená hlava od těla
o anakonda: anakonda velká – možná i 14metrů, váží až tunu,
o krajta

užovkovití

• většina hadů na počet druhů
• jsou všude
• beze zbytku končetin
• nemá jedové zuby, když už tak v zadních zubech
• mají vyvinutou jenom pravou plíci
• vejcorodé i vejcoživorodé
• dravci
• někteří se starají o mláďata




užovka obojková
• typické půlměsícové skvrny za hlavou
• žere žáby
• žije u vody

užovka hladká
• teplé, suché lokality
• žere hlavně hmyz

užovka Podplamatá
• žere malé rybky
• plete se se zmijí
• v okolí řek

užovka stromová
• vzácná
• žije na stromech
• loví ptáky, malé savce
• mají ho ve znaku lékaři

zmijovití (viperidae)

• jed: stahování dýchacího aparátu
• většina vejcorodí
• všichni jedovatí hadi v Evropě jsou zmijovití
• kosmopolitní až na Austrálii
• v ČR je zmije obecná: má ráda zimu
• zuby zůstanou v ráně
• samec je menší než samice
• trojúhelníková hlava
• pravidelný vzorek na těle
• dva dlouhé a jedové zuby
• krátký ocas
• loví menší obratlovce
• uštkne a nechá zemřít, pak sežere
• jed zabraňuje srážení krve
• samci mají hemipenis: rozděluje se na dva, když se jeden poškodí
• dožívají se až 20 let

zmije obecná
• méně jedovaté
• někdy vejcoživorodé
• živí se malými savci

zmije růžkatá
• velmi jedovatá
• safari
• i jihovýchod Evropy

Chřestýš pruhovaný
• na východě USA
• termoreceptory v jamkách mezi nozdrou a okem(termo kamera)
• chřestítko je stará kůže

Korálovcovití

• po celém světě
• nebezpeční a jedovatí
• nápadná kresba na těle


Korálovci
• na vlhkých místech, poblíž lidských obydlí
• plete se s korálovou, která není jedovatá
• asi 60 druhů
• jakmile má žluté pruhy, je to korálovec a je nebezpečný

Kobry
• ne všechny jsou jedovaté, ale některé hodně
• Jed ochromuje nervy a svaly, paralyzuje hlavně dýchací a srdeční svaly, plive to jako my sliny
• Jedem se trefí až na 12m
• Nejjedovatější je kobra egyptská

Pakobry
• Extrémně jedovaté
• 1-2 metry
• Živí se hlavně žábami
• Při útoku je velmi rychlá



Mamby
• Jsou velmi rychlé, až 20km/h
• Oběti znehybňují neurotoxinem
• Velmi jedovaté (po kousnutí je 100% šance na smrt)

Vodnáři
• Vodní hadi, žije, loví a rodí mláďata v moři
• Mírumilovní, ale nejjedovatější
• Dýchají plícemi, ale pod vodou vydrží hodně dlouho

Vlnožilové
• Jedí se
• Kladou vajíčka na břeh
• Mohou se pohybovat i na souši



OBOJŽIVELNÍCI


Velemlok japonský
• Zavalité tělo
• Trojúhelníková hlava
• Špatný zrak
• Vynikající čich
• Vrásčitá kůže – lépe absorbuje kyslík
• Loví pasivně, kořist vsaje
• Silné čelisti

Axolotl
• Mění barvu podle světla
• Nápadní žabra
• Až 300g, 40cm
• Byl jako potrava
• Dožívá se 20 let

Červovi
• Postrádají končetiny
• Délka až 1,5 m
• Chladné a vlhké prostředí
• Ochranné šupiny
• Tykadla na hlavě
• Živorodí a vejcoživorodí
• Samice pečují o mláďata
Žáby
Urostyl - útvar vzniklý srůstem obratlů ocasní části páteře u žab


Rosnička
• Jediná rosnička v Česku
• Žije na stromech
• 3-5cm do délky, 3-4 do výšky
• Nejhnusnější hlas vůbec
• Mají terčíky na prstech a tím se lepí na materiál
• Živí se bezobratlýma, loví na stromech
• Samci si samice namlouvají skřehotáním
• Samec vleze samici na záda a pak ji oplodní

Šípové žáby
• Jinak Pralesničky
• 1-6cm
• Nový svět, pralesy
• Malý počet vajíček, o vajíčka se starají sameček a pak je musí roznést každého na jiné místo
• Žijí na zemi
• Živí se hmyzem
• Samci si samice namlouvají
• Jed z nejjedovatější žáby (Pralesnička strašná) může zabít až 8 chlapů

Skokani
• Velmi hojné žáby v Evropě
• Skáče až 1m
• Dobré plavání a potápění
• Většinou na souši, ale rozmnožování je ve vodě
• Živí se malými bezobratlými

Skokan skřehotavý
• Evropa a asie
• Aktivní ve dne
• Nižší polohy
• Teplé vody
• Živí se vodním hmyzem a malýma rybama


Pipa
• Jižní amerika
• Plochá žába, trojúhelníková hlava
• Dá se koupit
• Hlavně vodní žába
• Až 20cm
• Vajíčka se vžírají do kůže na hřbetě samičky než se vylíhnou
• Vydává drkotavý zvuk

Drápatka
• Je z afriky, ale teď žije všude
• Používaly se k těhotenským testům
• Velikost 5 – 15cm
• 30 let v zajetí
• Svléká svojí kůži
• Páří

Kuňky
• Ohrožená
• Živí se červi a jinými malými živočichy
• Na zádech je dobře maskovaná
• Při ohrožení se otočí na břicho a tam má nápadné zbarvení
• Jedovatá
• Aktivní během dne
• Zazimovává se


PTÁCI

• homoitermové – teplokrevní,
o víc jíst
o pravidelné žraní
o průměrná teplota je 42%
o velké srdce
• pera
o obrysové
o krycí
o pernice
o nažiny
o letky – na křídlech
o rýdovací – ocasní
o prachové
o drobivý prach – rozpadlé peří na kůži
•
• gonochoristi
• velká vejce
• péče o potomstvo (epigamie)
• vnitřní oplození
• hlasová a vizuální komunikace
• migrace:
o stálý (bez migrace)
o přelétaví (jenom kolem svého míta – až 500km)
o tažní (2*do roka tam a zpět - i přes ocenány)

• hospodářské využití:
 maso
 vejce
 peří
• bezzubá
• dožívají se malého věku
• slinné žlázy: stavba hnízda, zvlhčení potravy
• malé a výkonné plíce
• rychlý metabolismus – musí pořád jíst
• rychle bušící srdce
• hlasové ústrojí: syrinx
• chybí močový měchýř – moč se vylučuje s trusem
• nosní žlázy vylučují přebytek soli
• nejlepší zrak ( až 360°) a dobrý sluch, směrový smysl, zemský magnetismus
• různé typy per
• nejmohutnější jsou létací svaly
• kostra:
o pevná – srůsty kostí na lebce
o lehká – duté kosti
o nemají kostní dřeň, protože jejich červené krvinky mají jádro a můžou se sami množit
o jiná hrudní kost
o páteř:
 obratle jsou srostl nebo spojeny chrupavkou
o žebra:
 3-9 párů, plochá, lomená, dvoudílná
o Hrudní kost:
 Mohutná, úpony létacích svalů
o Lebka:
 Zvětšení mozkovny a očnic
 Protažené čelist
• Rozvoj mozečku
• Běhák – prodloužená horní část nohy ptáka
• Zobák:
o Z čeho: kost
o Zuby: ostnatý zobák, jeden kus
• K. močová
• Šetří vodou
• Malé plíce – málo výkoné => mají plicní vak (5 párů)
• PS – gonochoristi, pohl. Dimorfismus, vnitřní oplození, někdy vychlípitelný penis, ten se zvětší až 200*, péče o mláďata: čím větší dravci, tím víc se o něj musí rodiče starat
• Volná nervová zakončení
• NS –koncový moze, šedá kůra, zvrásněný mozek, mají emoce, citliví na bolest
• Většinou jenom jeden partner
• Vajíčka, složení vajíče


Běžci

  • nejvíce podobní ptákům z třetihor
  • nelítají - jsou moc těžký - nemají pneumatizované kosti - a mají malá křidýlka, ale prý dříve létali
  • řády: tinamy, nanduové, pštrosi, kasuáři, kiviové
  • péče o vejce a potomky většinou samci
  • zakrnělá křídla, nemá hřeben hrudní kosti
  • Peří nevyvinutá
  • Mohutné tělo
  • Vyvinuté stehení svalstvo



Nandu Pampový


• Tři prsty
• Neumí létat
• Křídla pomáhají udržet rovnováhu
• Malý pohlavní dimorfizmus
• Samci se starají o mláďata, samotář
• Rychlý
• Jižní Amerika
• Býložravci a hmyzožravci
• Na vejcích sedí samec, samec má harém
• Mláďata jsou jinak zbarvené
• Štíhlejší než pštros

Tinamy


• Samička má harém samců
• Druhy se liší velikostí
• Běžci, a můžou trochu létat
• Primitivní
• V nebezpečí dělají mrtvé
• Při běhu skřehotavý
• Velcí jako slepice
• Nenechají se zdomácnět
• Jižní amerika
• Vypadají jako koroptev
• Malé srdce – unavitelný tvor
• Drsné chodidla
• Různé barvy vajec, lesklé, hladké


Kivi

• Velikost slepice
• Nový zéland
• Bažiny
• Nemůžou vůbec lítat, mají chmýří místo peří
• Nemají příbuzné
• Dobrý čich, nozdry na konci zobáku, dobrý sluch, ale špatný zrak
• Hmyzožravec
• Ohrožení
• Samec má pronikavý hlas
• Zavalité tělo
• Nemají ocas
• Oba vaječníky
• Velké vajíčka oproti tělu
• Stará se sameček, ale mláďata jsou po vylíhnutí schopní



Letci

• Dobře vytvořené křídla, druhotně zanikli u tučňáků
• O potomstvo se tará buď samička nebo oba

Tučňáci


• Původně létali
• Blány na nohou
• 50% hmotnosti je tuk
• Antarktida
• Bíle zbarvené břicho, aby splývali s hladinou, černá seshora zahřívá
• Pijí vodu z moře a sůl dobře vylučují
• Hodně homosexuálů
• Rybožravý a i malý chobotnice
• Pelichají
• Monogamní – partner na celý život
• Sameček nosí potravu samici, když sedí na vejci
• Mláďata chodí do „školky“
• Největší: tučňák patagonský

Trubkonosí

Potápky

Veslonozí

Fateon
Terej
Pelikáni
Fregatka
Kormorán
Anhinga
• Žijí ve vodě
• Hnízda jsou na břehu
• Masožravci
• Hrdelní vak, který používají různě
• Čtyři prsty dopředu
• Sladká i slaná voda

Hrabaví

• Neradi létají
• Krátký šičatý zobák –> jí často semena nebo něco vyhrabávají
• Mají silné hrabavé
• nohy a rádi hrabou díry
• hnízda stavějí na zemi – snášejí hodně vajec
• velké vole
• nocují na stromech
• na jednoho samce více samic
• nekrmivé mládě
• nesnášejí vodu
• popelí se – čistí se prachem
• samci jsou pestřejší
• ostruha
tetřev
bažant, koroptev, páv, kur, křepelka
krocan

bažant
• původně z Asie
• vysazen v Evropě
• ze všech hrabavých nejvíce létá
koroptev
• monogamní, mláďata bývají dlouho s rodičema
• mláďata se živí živočišnou stravou
• chráněná
křepelka
• odlétá zimovat do Afriky
• jako holub
• rostliná strava

kur domácí
• zdomácnělý kur asijský
• nepočetnější druh ptáka

Brodiví

• neumí plavat, ale žijí u vody
• mají blány mezi prsty
• péče o potomstvo
• tři žaludky
• nemají vole
• vysokopostavené hnízda
• dlouhý zobák a krk

Čápi

• stěhují se
• výborní letci
• dorozumívají se klapáním
• krmivá mláďata
• čáp bílý je na staveních, čáp černý je víc v lese

Volavkovití

• rybožravé
• dlouhý krk
• při letu srolují krk
• volavka, kvakoš, bukáč

Ibisovití

• ibis zahnutý zobák jako kosa, kolpík ho má na konci rozšířený
• společenský
• nežije u nás

vrubozobí

• kachny a labutě
• mastí si pera
• žijí na vodě
• žijou divoce
• velcí ptáci
• vroubkované okraje zobáku – jako filtr
• vegetarián
• skvěle plavou a potápí se
• zamaštené peří a hodně prachových peří
• velká rychlost (až 100km/h)
• výjimečně můžou být hermafroditi
• táhnou ve skupinách
• nekrmivé mláďata
• druhy:
o husa
o husice
o berneška
o kachna
o čírky
o poláci
o hoholi
o morčáci

SAVCI

BOTANIKA

Taxonomická botanika

Ekosystémy

Materiály

Literatura

  • Maleninský, Novák: Zoologie 1 a 2; Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.
  • Maleninský, Škoda: Botanika 1 a 2; Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.
  • Přehled biologie – Rosypal
  • Brehmův atlas zvířat
  • Mitchell – Rostliny a bezobratlí

Laborky

  • Rostlinná buňka, pletiva (mikroskopování)
  • Vegetativní a generativní rostlinné orgány I (mikroskopování)
  • Průběžně poznávačky: obojživelníci a plazi; ptáci; savci
  • Souhrnná poznávačka ( slouží jako příprava na soubornou zkoušku z botaniky a zoologie)
  • Vegetativní a generativní rostlinné orgány II (mikroskopování)
  • Nižší rostliny - poznávačky
  • Dobrovolné a opravné referáty na témata:
    • pokojové rostliny
    • rostliny jako drogy
    • léčivé rostliny
    • cizokrajné rostliny
    • ovoce a zelenina
  • Vyšší rostliny - poznávačky
  • Příprava herbáře

Malé maturity

  • 1. test: O laborkách na začátku Června
    • 2. Obratlovci
      • 200 kusů prezentace
      • z ní 12 vyzkoušených
      • 12=10 11=8 10=5 9=0

Správci

Tereza Brousilová

Historičtí správci

David Roesel (Bug)
Zikmund Bartoníček

Citováno z „http://www.mojebiologie.cz/mediawiki/index.php/T%C5%99%C3%ADdy:Kvarta“